V sobotu 4.2.2017 jsem se zúčastnila v Brně celodenního semináře, který pořádala homeopatická škola Uroboros – vaše cesta ke klasické homeopatii.

Přednášející byla uznávaná porodní asistentka, dula, aromaterapeutka a homeopatka paní Ingeborg Stadelmann. Že Vám je to jméno povědomé? Bodejť by nebylo, je autorkou oblíbené knihy Zdravé těhotenství, přirozený porod. 

Vezmu to hezky popořádku, třešnička bude až na konci.

Semináře, kurzy, konference jsou obecně skvělou příležitostí setkat se s kolegy a kamarády. Je to asi to první, co po úspěšnému přihlášení se na akci všichni svorně zjišťujeme – kdo jde, kdo nebude chybět. Nepsané pravidlo, které dokonale funguje.

Tentokráte jsem věděla, že nebude chybět má přítelkyně – Xenie Bodorík Pilíková, brněnská homeopatka, aromaterapeutka, která pracuje také s metodou EFT a Bachovými esencemi. Xenušku mám velmi ráda jako lidskou osobnost, kamarádku, přítelkyni. Poznaly jsem se virtuálně 15.2.2016 přes Facebooku na stránkách Asociace českých aromaterapeutů, když se tak nějak hodnotilo mé vystoupení v Dobrém ránu. Její komentáře a postoje mne dodaly sebevědomí a podpořily. Dodnes jsem ji za to moc vděčná. Své dělá to, že je sama často hostem Dobrého rána v Brně, ví tedy, o čem mluví, se živým vysíláním má zkušenosti.

Xendy si velmi vážím jako profesionálky ve svém oboru. Miluji na ní její ztřeštěnost. Na nic si nehraje, je prostě svá. Chce říct „do prdele“, řekne to. Neřeší, kdo ji poslouchá a už vůbec ne, co si o ní posluchači myslí. Tohle na lidech upřímně obdivuji – že si v dnešní šílené době plné přetvářky a „vrků vrků“ dokáže udržet svou hlavu. svou osobnost. To je podle mne obdivuhodné. 

Kdo bezesporu ke Xendě patří a koho si také velmi vážím je její manžel Palo. Upřímně? Když vidím ty dva pohromadě, vidím Muže a Ženu. Vidím polaritu, vidím den a noc, jin a jang, Mars a Venuši. Nedokážu si vedle Xendy představit jiného muže, stejně tak jako vedle Pala jinou ženu. Ti dva jsou jako holoubci 🙂

Jsou to oni dva, kteří mi ze své lednové měsíční poznávací po Vietnamu přivezli eukalyptový éterický olej, který si tam vlastnoručně vydestilovali! Zírám, smekám a děkuji. Budu si jej šetřit a s Láskou užívat, moji milí 🙂

A konečně, je to právě ona, kde mi jde v homeopatii neskutečným příkladem a kdo vlastně může (spolu s paní Stadelmannovou) za to, že jsem se včera (zase :P) zamilovala. Přijela jsem domů s rozhodnutím, že půjdu studovat homeopatii. Xeni, moc Ti za to děkuji!

Někdy vám mám pocit, že bych Xendu samou láskou „sežrala“. Máte to také tak s někým? Víte, jaký je to dar v dnešní době? 🙂

Pokusím se toho vrkání na chvíli nechat, abych Vás, milé čtenáře nějak neodradila 😀

Anička Krutová a Kačka Prášilová jsou odchovankyně pražského Insitutu aromaterapie, stejně jako já. Když jsem skládala praktickou akreditační zkoušku z aromaterapie v péči o lidskou duši, právě tyto 2 kočky (asi asi 20 dalších :D) seděly na „školních židlích“.

Ze všech nás tří jsou aktuálně aromaterapeutky + maminky na mateřské dovolené. A troufám si říct, že všechny si oba směry svého působení užíváme. Bylo krásně vidět, jak na semináři s paní Stadelmann odpočíváme, vydechujeme ze sebe ty mateřské povinnosti, abychom mohly nasávat nové informace. Paradoxně, porodní a mateřské 🙂

Anička s Kačkou byly tak hodné a i přes můj pozdní příjezd mi držely místo. Oběd s nimi byl rovněž skvělý. Zkrátka, užila jsem si to s nimi moc 🙂 A už nyní se těším na další shledání! Kočky, díky. 

Kdo pracuje s aromaterapií a/nebo homeopatií, příp. doprovází ženy k porodu „alternativním způsobem“, nemůže paní Stadelmannovou neznat. Je to opravdová osobnost světového porodnictví a alternativní, přirozené péče o matku a dítě. Napsala velmi obsáhlou, přesto příjemně čtivou knihu Zdravé těhotenství, přirozený porod. Když se na to dívám zpětně, jsem přesvědčena ona, že právě ona + můj muž a moje osobní víra v sílu ženství stojí za mým nádherně prožitým porodem syna Juráška. 

Vzpomínám na ty časy, kdy jsem se svým těhotenským pupendem četla po večerech „Stadelmann bichli“ a utvrzovala jsem se v tom, že žena je schopna porodit své dítě přirozeně, sebe-vědomě a bez následků. Tak tomu u mě bylo – porodila jsem na jedno zatlačení, zcela bez zranění, s pevnou vazbou (bondingem) i kojením. Z porodnice jsem tehdy odcházela šťastná, spokojená, vědomá maminka, ovšem s tak nalitými prsy, že bolest v nich byla mnohem horší, než těch 5 krásných hodin porodních. Možná za to mohly právě má prsa, možná moje živelnost a temperament, když jsem prožívala (ve svých očích) dost těžké šestinedělí. Pořád jsem se zmítala v pochybách, nejistotě, lpěla jsem na svém muži. Noční můra pro mě byl jeho odchod do práce, vítězstvím zase to, že jsem zvládla malého nachystat a v kočáru (tehdy ještě v kočáru, od 3 týdnů věku jen v šátku) obejít barák. Ano, vím, zpětně velmi legrační a úsměvné. Ale víte, že jsem se v tom tehdy fakt topila a nevěděla kudy kam?

Víte, ono to není zas tak o tom, co daná osoba napíše nebo nenapíše. Jde o to její uvědomění. O zkušenost, která pramení v moudrost. O to, že víte, že na ni se můžete spolehnout. Byť ji neznáte osobně, jen čtete. Tohle jde z knihy paní Ingeborg Stadelmannové zcela hmatatelně cítit. Tedy já to tak cítím 🙂

Budu upřímná a napíšu, jak přesně to cítím:

1. úleva, že jsem vypadla ze zajetého mateřského stereotypu. Matky vědí přesně, o čem je řeč 🙂
2. radost z toho, že vidím Xenušku, Pala, Aničku i Kačku
3. radost z osobního poznání se s Aničkou Kohutovou – velmi ji obdivuji za to, jak usilovně bojuje proti porodnickému násilí na ženách a brání ženy i děti
4. skvělá organizace pořádající organizace Uroboros
5. moc milí lidé všude (!) kolem, včetně pána na recepci, který nám sháněl příbory na oběd 😀
6. a upřímně v mých očích do-ko-na-lá paní Ingeborg Stadelmann.

Miluji svou práci, miluji aromaterapii, obdivuje děti a těhotné ženy, smekám před Uroboros a paní Stadelmann.