Sedím v noci u počítače, jemný tlukot mých prstů do klávesnice doprovází žlutý plamínek svíčky a v uších cinká příjemná hudba Eda Sheerana. Dítko spí a pes se dožaduje drbání. A já přemýšlím – o životě, o výchově, o tom, jak vnímám ženství, kam se ubírá HABIBI i o tom, co se ve mě za posledních 7 měsíců odehrálo ze velké změny. Zase to byly vůně a rodina, které při mě stály… ♥︎
Víte, ten pocit, když jdete na malinkatém sídlišti do „sámošky“ pro bonbony a vidíte – pche, dokonce – slyšíte babovřesky na lavičce, jak Váš osobní život probírají horem dolem, není zrovna příjemný. Zvlášť, když jste s Láskou v dětství vedeni k tomu, že se v prvé řadě máte starat o sebe. Cejch svobodné matky jako vyšitý. Nic příjemného, zvlášť, když se k tomu přidají lítostivé pohledy nebo slova ostatních – „chuděro, to musí být těžké, být na to všechno sama, ještě s tak akčním dítětem jako je ON. A zvládáš to zaplatit? Kdo Ti hlídá?“ Div by mě kolikrát nepohladili po zádech….
Bože.
Ježí se mi husí kůže. Dochází mi, jak nesnáším lítost. Vnímám ji jako destruktivní emoci. Lítost nepomůže nikomu, jen sráží ještě níže. Když máte vztek nebo potřebujete plakat a dovolíte si emoce vyjádřit, zpravidla se Vám uleví. Co se ale děje při lítosti? Další destrukce. A to nemá cenu, to už mám za sebou. Na lítost už se mám hodně ráda, naštěstí.
Když přivoním k lahvičce yzopu lékařského (Hyssopus officinalis), zjišťuji, že už mi nevoní. V době rozchodu s mužem jsem přitom yzop milovala – potřebovala jsem ho. Není divu, protože tato „svatá bylina“
Když na to období vzpomínám, bylo ve mě tolik protichůdných emocí, že jsem možná potřebovala chránit před sebou sama 🙂 Byla jsem výbušná a agresivní, unavená i napumpovaná energií, usměvavá a štastná i do hloubky raněná Žena zároveň. Děkuji yzopu, že mě doprovodil jedním z mých nejtěžších životních období a dal mi sílu. Říkám si, jak je život proměnlivý – na jedné rovině člověka nemůžete doslova ani cítit až Vám vadí, že vedle Vás dýchá, a v jiné vztahové rovině s ním jste schopni vycházet na pohodu. Tak jako já s mým ex – nyní jsme schopni se s mužem domluvit a fungujeme fajn odděleně – jako máma a táta jednoho super klučiny. Vybavuje se mi jedno krásné aromaterapeutické pravidlo:
Po rozchodu jsem ještě se synem 3 měsíce bydlela u bývalého muže. Chtěla jsem zůstat v místě bydliště – školka, kamarádi, rodina na blízku. Došlo mi, že to tady miluji – ten les pár kroků od domu, dětstká hřiště, sílu zvyku i vůně domova, kde jsem prakticky celý život. Jenže byt se opravoval, dlouho se opravoval- bezmála 6 měsíců. A tak jsem to v půlce vzdala a dva dny po vydání online kurzu Přičichněte k aromaterapii jsem od muže odešla. Během dvou hodin, s jednou krosnou na zádech, synem na boku, psem a pár taškami v autě. Směr mí rodiče asi 150 metrů dál, byt 2+1. Moje máma si už na začátku dělala srandu, že až odejdeme, vyvěsí prapory a udělá ohňostroj 🙂 Dočkala se přesně o 3 měsíce později, ale na ohňostroj čekám dál 😀
Víte, jakou vůni jsem každý den dřímala v ruce a u nosních dírek? Jasmín pravý!
Jasmín pravý (Jasminum officinalis) je můj věrný parťák už několik let poté, co jsem si zvykla na jeho hlubokou, sladkou a těžkou vůni i to, že se zarývá do podvědomí až tam, kde to nemusí být příjemné.
Jasmín je skvělé inhalovat z lahvičky „éterického“ oleje nebo z tyčinky -je to jeden z nejrychlejších způsobů, jak rychle + efektivně stabilizovat emoce a vyladit tak člověka, aby normálně fungoval.
17.června jsme se stěhovali. Konečně! Těšila jsem se na soukromí, na mé rituály ranního vstávání, cvičení cyklické jógy, psaní deníku, tahání karet. Těšila jsem, že když bude Jurášek projevovat vztek, budu ho moci podpořit v jeho vyjádření, být s ním a nebudeme tím rušit ostatní. Těšila jsem se, že se zase nadechnu a zase začnu žít!
Jurášek byl u stěhování úplně boží! Nadšeně skákal, pomáhal, hrál si. Užíval si, že „konečně máme bytešek“ 🙂 Když šel spát, byl zcela zdráv. V 0.15 hodin se vzbudil a já za pár minut věděla, že je to v prdeli. Juri strašlivě dýchal – spíše štěkal a sípal. Laryngitida. Zase. Je to snad už naše prokletí? S jeho první lary jsme skončili na JIP novojičínské nemocnice, odkud jsme odcházeli tak psychicky zdeptaní, že jsme se z toho dostávali další měsíc s Bachovými esencemi a homeopatiky. Mívá ji několikrát do roka, na počasí nehledí. Ok, co teď? Ledničku ani mrazák jsme neměli, venku 25°, žádný inhalátor, homeopatika ani éterické oleje ještě nebyly doma. Zase nás podržely „Krizovky“ – Rescue remedy, znáte jako Bachovky. Dala jsem Juráškovi napít ledové vody, stříkla jsem sobě i jemu Krizovky a utíkala jsem dělat studený obklad na krk. Když se na mě Jurášek vystrašeně podíval a stěží řekl, „nemuzu dychat“, volala jsem rychlou.
Bylo mi to líto. První noc v novém bytě a nám zvoní v bytě 4 červení záchranaři. Zvláštní bylo, jakmile je Jurášek uviděl před sebou, udělal „ááách“ a výrazně se zlepšil. Saturace dobrá, bez teploty, dýchání volné. Pokyn lékaře byl jasný – čípek Rectodelt, celý, šup do zadečku a „maminko, zbalte věci, jedeme do nemocnice.“ Jen jsem se vzmohla na prosté – „Neodělíte mě od malého, že?“
Měli jsme štěstí, protože jsme byli v kontaktu s prima zdravotnickým personálem. Tentokrát to nebylo psychické deptání, ale takové rozjímání v bezpečném prostředí, byť to byla nemocnice. Skvělé pro mě bylo, že měla ty 2 dny službu má skvělá kamarádka a účastnice mých kurzů Lenka. Byla mi skutečnou oporou – zdravotní, psychickou i lidskou. Opět jsem se pídila po psychosomatické příčině laryngitidy, zaháněla jsem chmury, že jsem strašná matka… Moc jsem se těšila domů – na vůně, na masáže, na klid, na to, že se naladím a přijdu na to, co Juri potřebuje za změnu a v čem se mám já ukotvit.
Po dvou dnech jsme šli domů. Byt byl téměř hotov, dělníci si opravdu pospíšili, když viděli, že už bydlíme. A do jakých vůní jsem se s Juráškem ponořili?
Santal (Santalum austrocaledonicum) miluji, protože
… a taky skvělý éterický olej na chrapot, sípání a ztrátu hlasu. Už v minulosti jsem santal úspěšně zkoušela použít na laryngitidu. Jedná se o luxusní a tedy i drahý éterický olej, do difuzéru a aromalampy je ho velká škoda! Proto ho používám výhradně do masážních kompozic. Kombinuji ho podle toho, co aktuálně potřebuji já, můj syn nebo mí klienti, proto nyní nepřináším univerzální recept.
Když se na dění podívám psychosomaticky a z pohledu aromapsychologie, vidím santal jako našeho skvělého pomocníka v naší aktuální situaci:
Tento zátěžový prožitek mi mnohé dal i vzal. Pocítila jsem mimojiné hojivou sílu přátelství, rodinného pouta, vážila jsem si toho, že i muž v krizových situacích funguje, jak Juri potřebuje. Přišla jsem o kus mé typické vlastnosti – NETRPĚLIVOSTI. Santal přivádí k TEĎ A TADY – a já prožila silný AHA MOMENT – abych mohla vnímat sebe sama, MUSÍM SE ZASTAVIT. To se pak silně dotýká HABIBI, protože tady tímto směrem budu zaměřovat svou pozornost. Moc se na to těším 🙂
Jak Juráškova laryngitida dopadla? Dobře :), za 3 dny byl fit. Užívali jsme si společný týden doma, mazlili jsme se, z difuzéru nám sršela celý den Vincentka a několikrát denně jsme se hýčkali vůněmi santalu, kadidla a benzoinu v masážních kompozicích. Do pusiny jsem Juráškovi stříkala hydrolát z tymiánu linalolu na očistu dýchacích cest. O laryngitidě budu psát samostatný článek, hodně se mě na ni ptáte, ráda Vám odpovím. V článku pak najdete hodně informací i o jiných zmíněných olejích – benzoe a kadidlu.
Tohle čtení je už tak dost dlouhé, tak pojďme mrknout stručně na poslední olej, bez kterého si nedokážu představit být…
Jsou vůně, které Vás zasáhnou. Vůně, o kterých víte, že Vám mají hodně co říct, že Vás provedou tam, kam potřebujete kráčet. U mě jsou to už několik měsíců v řadě jasmín pravý, geránium růžové a růžové dřevo (Aniba parviflora) . Tohle je vůně, na kterou si v kontextu s HABIBI zvykněte 🙂
Růžové dřevo je mým opravdovým držákem. Když přivoním k lahvičce růžového dřeva, zavírám oči a cítím, jak se usmívám. Na těle mám příjemný pocit. Ta vůně mě hladí.
Cítím, že růžové dřevo je mi velkou podporou, když procházím online Školou Sebelásky Lucky Kolaříkové. Když se zastavím, cítím, že se zamilovávám do sebe sama. Ale bolí to. Protože abych se měla opravdu a upřímně ráda, musím nejdříve odkrýt nepříjemný nános nefunkčních myšlenkových vzorců a témat, které mi neslouží a navíc mě v běžném životě stahují dolů.
U-vědomě-ní a o-pouštění prostě bolí, stojí mě hodně slz, ale přináší mi krásnou úlevu.
Vydáte se taky na cestu k vnitřnímu souladu? Kdy? A co je pro Vás důležité? Napište mi, třeba pod tento článek nebo na Facebook do skupiny A pokud si říkáte, že by bylo fajn začít poznávat aromaterapii, co takhle stáhnout si zdarma e-book 7 mýtů o aromaterapii?