Včera jsem se zúčastnila semináře Sebeláska, který vedla Lucka Kolaříková v Praze. Když jsem odjížděla z domova s Markétkou, mou i Vaší voňavou péčí, cítila jsem, že si jedu pro změnu. Věděla jsem, že se nevrátím stejná. Nemýlila jsem se – ani v té mé cestě za sebeláskou, ani v tom, že i k sebelásce patří vůně. Povím Vám, jaké vůně cítím v sebelásce já.
… když sebe sama milujete a přijímáte takové, jací jste – i přesto, že jste takovými, jakými jste. Tak to vnímám já. Lucka ve své knize Učebnice sebelásky představuje několik náhledů na to, jak může být sebeláska vykreslována, včetně mýtů, že sebeláska = sobectví. Nebudu Vám tady slepičit, co je v knize psáno, kord když je to úžasná kniha, kterou doporučuji mít doma a především si ji přečíst. Už dlouhou dobu ji doporučuji svým klientkám v HABIBI – především ženám, které mají problémy v sexualitě, s menstruací nebo opakovanými záněty v různých částech těla, (třeba) proto, že nerespektují svou cykličnost a myslí si, že MUSÍ BÝT pořád stejné úžasné, krásné, dokonalé, sexy, naslouchající, výkonné nebo mírumilované. No vidíte, když jde o cykličnost, „zakecám se“ razdva, takže přejdeme k Sebelásce, dokud stále čtete 🙂
Možná teď o-čeká-váte, že Vám tady naservíruji kompletní obsah semináře aneb co všechno jsme na Sebelásce dělali?! Těšně vedle, přátelé. Neprozradím. Ne, že bych byla uzurpátorka, ale seminář Sebelásky je nepřenosná zkušenost na toho, kdo tam nebyl. Rozumějte tomu tak, že to byl energeticky velmi silný den, který jsem pro-cítil-a do všech vrstev sebe samé. Bylo to něžné i tvrdé, úsměvné i k pláči, snadné i opravdu vyzývající, se sebou sama i s druhými lidmi, s dotekem zvnějšku, ale především zevnitř osvobozující i transformační.
Jak Lucka na začátku poznamenala: „Teorii si můžete vyhledat v Učebnici sebelásky, onlinové škole Sebelásky, mnoha časopisech i televizních pořadech, tady je to o praxi,“ plně to odpovídalo obrazu celého včerešjího dne. Jsem za to nesmírně vděčná, protože právě svým zážitkem začíná osobní rozvoj. Nádherným sálem prosakovala atmosféra bezpečí, jistoty, přijímání i mé oblíbené mantry „Všechno je v pořádku.“
Cestou zpátky jsme s Markétkou přemýšlely, které oleje vnímáme jako spolehlivé průvodce na cestě k Sebelásce:
O levanduli lékařské (Lavandula angustifolia) 99% lidí ví, že zklidňuje, působí přiznivě na imunitní systém a ulevuje při bolestech hlavy. Ti, kteří se aromaterapií už krapet zabývají vědí, že se jedná o jeden z nejbezpečnějších olejů, který se rozhodně hodí do domácí lékárničky.
Málo se o ní ale ví, že:
Levandule je o přijetí – sebe sama i druhých lidí.
Vybavíte si teď svou babičku, prosím? Zkuste si vzpomenout, jaké to bylo, když jste k ní jezdili na návštěvu, když Vás objala, dala pusu, postiskala líčka. Vidíte ten líbezný úsměv na tváři a jiskru v oku, protože jste ji navštívili a ona (na to vše) nezůstala sama? Cítíte vůni lahodného teplého čaje a dobrého jídla, které Vám přichystala. Rozplýváte se nad tou pohodou, která se line prostorem, když si povídáte na gauči v obýváku. Starosti všedních dní najednou utichají, je klid, mír a pohoda…. Doslova se topíte ve stavu blaženosti, přijímání a víte, že tady můžete jezdit, že tady je pro Vás připravena milující náruč bez ohledu na to, co zrovna ve svém životě prožíváte a jak to řešíte. Protože babička Vás miluje a Vy milujete ji. Dobrá, tak o tom je – stručně řečeno – aromapsychologické působení levandule lékařské.
Bude se Vám hodit, kdykoliv:
Osobně miluji růži – v jakékoliv její podobě. Nemůžu se nabažit vůně éterického růžového oleje, každý den pocucávám růžový hydrolát a moc ráda ji nosím ve svém olejovém parfému. Teď jsem na sebe hodně práskla :-), ale nevadí mi to – mrkejte, co v sobě růže dřímá:
Víte, u růže chci zdůraznit jednu důležitou skutečnost: růže spojuje protipóly – není to jen ta něžná kráska, co omamně voní a je bezpečná. Je to i ta zákeřná květina, která Vás bodne svými ostrými trny. Ale pozor, udělá to jen v případě, když si o to koledujete a jdete za její hranici. Pamatujete si na Malého prince a jeho rozhovor s růží? Jak na sebe strhávala pozornost, hrála si na oběť a vyžadovala nadstandartní péči? Přitom toužila po jediném – po opravdovém přijetí. Viva, i tohle je růže, prosím!
Růže je skvělou průvodkyní:
Když jsme se na semináři Sebelásky hned ráno dělali cvičení, kdy jsme se měli ztišit a naladit se na to, co právě cítím, brečela jsem jako želva. Hodně jsem se držela, abych nezačala vzlykat. Třepala jsem se a bylo mi horko. Hlavou se mi honilo: „Ty jsi trubka, proč se maluješ, když lezeš na osobní rozvoj?“ To bylo úsměvné, méně příjemné však bylo, když mi v uších zvonilo: „Co tady děláš, když víš, že je Juráškovi po Tobě smutno? Co když pláče, když Ty tady tak řveš?“
Jo no, je to někdy sranda. Lidská mysl je někdy pěkná mrcha. Tedy aspoň ta moje. Naštěstí se mi ji podařilo zkrotit, emoce vydýchat, slzy utřít a ujistit se v pocitu, že jsem skvělá matka – třeba i proto, že jsem tady na Sebelásce. Ale srdce mi „hňápalo“ ještě hodně dlouhou dobu… A tak Vám posílám tip na éterický olej z neroli neboli pomerančového květu.
Neroli má v sobě nádherný kouřovo-trpký nádech. Lidé ho buď milují a jsou jim zcela uchváceni, nebo mi ho při asociačním testu při terapii vracejí s tím, že „hmm, jako dobrý no.“ Jde o to, že neroli jde do Vás, do hloubky, do nitra – dost podobně jako růže, ale růže je o traumatech, ženství, sebepřijetí, neroli je o emocích, čistění, stresu a napětí. Můžete si ho představit jako jemného, doslova éterického ducha, který za Vámi loudí. Prosím Vás, prdy teď opravdu nemám na mysli 🙂
Takže, neroli nás doprovází, když:
Ne nadarmo jsem myšlenkami v úvodním cvičení sklouzávala právě k vůni neroli.